Terry Gou: Miliardář z Foxconnu míří na tchajwanský prezidentský post

Původ a dětství na Tchaj-wanu

Terry Gou přišel na svět 8. října 1950 v tchajwanském okrese Tchaj-pej. Jeho rodina, původem z provincie Šan-si, patřila k mnoha Číňanům, kteří museli opustit svou vlast během občanské války. Jeho táta sloužil jako policista a máma se starala o teplo domova a děti.

Vyrůstal v Nan-kangu, tehdy ještě poklidné zemědělské oblasti na kraji Tchaj-peje. Už jako kluk projevoval neskutečnou píli - pomáhal kde mohl a přitom exceloval ve škole, zvlášť v matice a přírodovědě. Každá volná chvíle se proměnila v příležitost něco se naučit nebo pomoct rodině.

Z domova si odnesl hluboce zakořeněné konfuciánské hodnoty - úctu ke vzdělání, pracovitost a respekt k druhým. Tyhle základy později formovaly jeho přístup k podnikání. Tchaj-wan v té době procházel obrovskou průmyslovou revolucí, což mladého Terryho fascinovalo. Často se motával kolem místních dílen a továren, nasával atmosféru výroby a techniky.

Bydleli kousek od průmyslové zóny, což se ukázalo jako životní výhoda. Už na střední si přivydělával v různých fabrikách, kde pochytil, jak funguje výroba a vedení lidí. Tyhle zkušenosti z první linie se později ukázaly jako k nezaplacení.

Vyrůstal v době, kdy Tchaj-wanu vládla pevná ruka Kuomintangu a Čankajška. Naučil se pohybovat ve složitém prostředí, kde se mísila tradiční čínská kultura se západními vlivy. Tahle schopnost adaptace a porozumění různým světům mu později otevřela dveře k vybudování globálního byznysu.

Založení společnosti Foxconn v roce 1974

Terry Gou vybudoval impérium Foxconn z ničeho - v roce 1974 začal v Tchaj-peji s pouhými deseti lidmi a kapitálem, který by dnes stačil sotva na ojetý automobil. Ve svých 24 letech měl jen sen a zkušenosti z továrny, kde dřív manuálně pracoval. Kdo by tehdy tušil, že z výroby obyčejných plastových dílů do televizí vznikne světový gigant?

Příběh mladého Goua je jako z filmu - spal v nejlevnějších amerických motelech, klepal na dveře firem a snažil se prodat své výrobky. Neměl kontakty ani známé jméno, měl jen odhodlání a víru v kvalitu své práce. A pak přišel první velký zlom - zakázka pro Atari, která tehdy vládla hernímu průmyslu.

Zatímco ostatní váhali, Gou vsadil všechno na jednu kartu. I když to znamenalo zadlužit se u banky, investoval do nejmodernějších výrobních linek. Riskantní tah? Možná. Ale právě tahle odvaha položila základy budoucího úspěchu.

Foxconn nebyl jen byznys - byla to Gouova životní filozofie postavená na třech pilířích: špičková kvalita, maximální efektivita a konkurenceschopné ceny. Tyhle principy nevypadají na papíře nijak převratně, že? Ale způsob, jakým je Gou uvedl do praxe, změnil celé odvětví.

Když ostatní výrobci jeli ve vyjetých kolejích, Foxconn už experimentoval s novými technologiemi. Gou měl čich na příležitosti a dokázal předvídat, kam se trh bude vyvíjet. Z malé dílny s deseti zaměstnanci se do konce sedmdesátých let stala firma se stovkou lidí - a to byl teprve začátek.

Každou vydělanou korunu Gou vracel zpět do firmy. Žádné okázalé utrácení, žádné rychlé zbohatnutí. Místo toho modernizace, rozšiřování výroby a investice do budoucnosti. Takhle se buduje skutečné impérium - trpělivě, s vizí a odhodláním.

Budování největší světové továrny na elektroniku

Příběh Terryho Goua je jako moderní pohádka o úspěchu. Představte si mladého muže, který v roce 1974 vsadil všechno na jednu kartu - vložil veškeré své úspory do malé dílny, kde začal s hrstkou lidí vyrábět plastové díly do televizorů. Kdo by tehdy tušil, že z této skromné dílničky vyroste gigant jménem Foxconn?

Osmdesátá léta přinesla zlom, když se Gouovi podařilo navázat spolupráci se světovými značkami jako IBM a Apple. To byl okamžik, kdy se z malého tchajwanského podnikatele začal rodit průmyslový vizionář. Přesun výroby do Číny? Geniální tah ve správný čas.

Skutečná revoluce přišla v roce 1988 s otevřením obří továrny v Shenzhenu. Tohle není jen nějaká fabrika - je to město ve městě! Představte si místo, kde stovky tisíc lidí každý den vyrábějí elektroniku, kterou používáme všichni. Právě tady vzniká většina iPhonů, které máme v kapsách.

Gouův přístup k řízení? Nekompromisní a přímočarý. Je známý tím, že vyžaduje dokonalost v každém detailu. Od návrhu výrobní linky až po ubytování zaměstnanců - všechno musí šlapat jako švýcarské hodinky.

Jasně, ne všechno bylo růžové. Kritika pracovních podmínek a různé kontroverze se Foxconnu nevyhnuly. Ale ruku na srdce - proměnit malou dílnu v podnik s milionem zaměstnanců a ročním obratem přes 170 miliard dolarů? To je něco, co se nepovede každý den.

Z kluka, který začínal s výrobou plastových dílů, se stal průmyslový titan, který doslova změnil způsob, jakým se vyrábí moderní elektronika. A to je příběh, který stojí za to si pamatovat.

Spolupráce s Apple a výroba iPhonů

Když se v roce 2007 spojil Terry Gou s Applem, nikdo netušil, jak moc to změní svět elektroniky. Tohle partnerství se stalo něčím, co překreslilo mapu výroby mobilních telefonů. Představte si to - z běžné továrny se stala skutečná iPhone metropole.

V Zhengzhou, kterému se přezdívá iPhone City, to žije jako v úlu. Denně odsud vyjede až půl milionu nových iPhonů. Je to jako kdyby každý den postavili malé město z telefonů. Tři sta tisíc lidí tady maká na tom, aby svět měl své milované jablečné telefony.

Nebyla to ale vždycky procházka růžovou zahradou. V roce 2010 se nad Foxconnem začaly stahovat mraky - problémy s pracovními podmínkami, nešťastné události mezi zaměstnanci. Gou ale nezůstal sedět s rukama v klíně. Zvýšil lidem výplaty, zlepšil pracovní prostředí a ukázal, že mu na zaměstnancích záleží.

Doba se mění a s ní i způsob výroby. Gou pochopil, že budoucnost patří robotům a automatizaci. Místo aby se držel starých postupů, vsadil na moderní technologie. A když přišel covid? Tenhle tah se ukázal jako trefa do černého.

Chytrý šéf ví, že všechna vejce do jednoho košíku nepatří. Proto Gou rozjel výrobu i v Indii a Vietnamu. Dneska? Díky tomu se nemusí Apple tolik strachovat, když se vztahy mezi Amerikou a Čínou občas zadrhnou.

Když se dneska díváme na spolupráci Foxconnu a Applu, je to jako sledovat perfektně sehraný tanec. Gou dokázal vytvořit systém, který nejen plní ty nejnáročnější požadavky na kvalitu, ale umí se taky rychle přizpůsobit novým výzvám. A to je v dnešním světě k nezaplacení.

Tahle story není jen o výrobě telefonů. Je o tom, jak vize jednoho člověka může změnit celý průmysl. Foxconn se pod Gouovým vedením stal nejen největším soukromým zaměstnavatelem v Číně, ale taky klíčovým hráčem v světě elektroniky.

Úspěch není o tom být nejlepší, ale o tom být vytrvalý a nikdy se nevzdávat svých snů.

Terrence Chang

Postavení nejbohatšího muže na Tchaj-wanu

Terry Gou se vypracoval na nejbohatšího člověka Tchaj-wanu - jeho jmění přesahuje neuvěřitelných 6 miliard dolarů. Z malé dílny na televizní součástky vybudoval impérium Foxconn, které dnes vyrábí elektroniku pro světové giganty jako Apple nebo Amazon.

Představte si kluka z obyčejné rodiny, jehož táta byl policista. Dnes je z něj vizionář, který umí jednat s největšími šéfy technologických firem a vede tisíce zaměstnanců pevnou, ale spravedlivou rukou. Jeho příběh je jako z filmu - z nuly se dostal až na vrchol.

Na ostrově má dnes tak silné slovo, že dokáže ovlivňovat i politická rozhodnutí. Nezapomíná ale na své kořeny. Štědře podporuje vzdělávání mladých a rozvoj nových technologií. Díky svým továrnám v Číně funguje jako důležitý most mezi oběma zeměmi.

V roce 2025 všechny překvapil vstupem do prezidentské kampaně. To jen potvrdilo, jak moc jeho vliv přesahuje byznys. Není divu - kdo jiný by měl mluvit do ekonomiky než někdo, kdo vybudoval globální firmu?

S velkým bohatstvím přichází i velká zodpovědnost. Občas se ozývají hlasy kritizující podmínky v jeho továrnách. Přesto zůstává jedním z nejrespektovanějších byznysmenů v Asii. Když Gou něco řekne, elektronický průmysl poslouchá.

Pro Tchajwance je živoucím důkazem, že i kluk z běžné rodiny to může někam dotáhnout. Jeho vliv na budoucnost ostrova je obrovský - ať už jako podnikatel, politik nebo filantrop. Je to prostě člověk, který umí spojovat lidi a posouvat věci kupředu.

Politické ambice a kandidatura na prezidenta

Terry Gou, zakladatel Foxconnu, se už delší dobu zajímal o tchajwanskou politiku. Jeho první velký pokus o vstup do vysoké politiky v roce 2019 skončil neúspěchem, když v primárkách Kuomintangu (KMT) prohrál s Han Kuo-yu.

Nevzdal se ale a v roce 2025 to zkusil znovu - tentokrát jako nezávislý kandidát na prezidenta. Jeho vize pro Tchaj-wan byla jasná: lepší vztahy s Čínou, silnější ekonomika a příznivější podmínky pro podnikání. Chtěl nabídnout něco jiného než tradiční politické strany.

Jako úspěšný podnikatel se často chlubil svými mezinárodními kontakty. Říkal: Mám zkušenosti s vedením globální firmy a umím jednat jak se Západem, tak s Čínou - přesně to Tchaj-wan teď potřebuje. V době rostoucího napětí to znělo docela lákavě.

Co vlastně sliboval? Hlavně ekonomickou prosperitu díky moderním technologiím. Chtěl taky zlepšit vztahy s Čínou, ale pragmaticky a bez zbytečných konfliktů. Pro běžné Tchajwance plánoval lepší životní úroveň a modernější vzdělávání.

Do kampaně nalil spoustu vlastních peněz a využíval své byznysové kontakty. Jenže jeho blízké vazby na Čínu, kde má Foxconn velké továrny, vyvolávaly pochybnosti. Lidé se ptali: Dokáže opravdu hájit zájmy Tchaj-wanu?

I když se o něm hodně mluvilo, průzkumy ukazovaly, že na vítězství v prezidentských volbách to nestačí. Jeho politické sny se nesplnily, ale rozhodně rozvířil debatu o budoucnosti Tchaj-wanu a přinesl do ní nový pohled.

Manažerský styl a kontroverzní pracovní podmínky

Terry Gou je bezpochyby jednou z nejvýraznějších postav moderního byznysu. Jeho železná ruka při řízení Foxconnu přinesla firmě ohromný úspěch, ale za jakou cenu?

Představte si továrnu, kde to běží jako ve vojenském útvaru. Ranní nástup v uniformě, přísná hierarchie a nekompromisní pravidla. Zaměstnanci jsou rozděleni do jednotek jako vojáci a každý přesně ví, kde je jeho místo. Zní to jako sci-fi? Ve Foxconnu je to realita.

Když se podíváme na čínské továrny, běhá nám mráz po zádech. Dvanáctihodinové směny, minimální přestávky, nekonečné přesčasy. Není divu, že v letech 2010-2012 došlo k několika tragickým událostem. Řešení? Sítě proti sebevrahům kolem budov. To už není jen přísný management, to je nelidský přístup k zaměstnancům.

Gouova posedlost efektivitou a snižováním nákladů sice udělala z Foxconnu giganta, který vyrábí pro Apple či Microsoft, ale za tím vším stojí vyčerpaní lidé na pokraji svých sil. Jasně, firma vytváří pracovní místa a podporuje ekonomický rozvoj, ale copak to ospravedlňuje takové zacházení?

Gouovi příznivci vyzdvihují jeho úspěchy v byznysu, ale zapomínají na lidský rozměr. Co je důležitější - čísla v účetních knihách, nebo důstojnost zaměstnanců? A opravdu musí být disciplína tak drakonická, aby firma uspěla v globální konkurenci?

Gouův přístup je jako dvousečná zbraň - na jedné straně neuvěřitelný růst a zisk, na straně druhé zlomené lidské osudy. Je tohle ta cesta, kterou by měl moderní byznys jít?

Investice do robotiky a automatizace výroby

Terry Gou změnil svět výroby tím, že vsadil na průmyslovou revoluci řízenou roboty. Jeho firma Foxconn se stala symbolem toho, jak může moderní továrna vypadat - plná robotů a chytrých systémů, které pracují s přesností, o jaké se lidem ani nesnilo.

Představte si moment, kdy v roce 2011 oznámil, že chce do továren nasadit přes milion robotů. To nebyl jen nějaký nápad od stolu - byla to reakce na realitu rostoucích mezd v Číně. A víte co? Ukázalo se, že měl pravdu. Díky programu Foxbot, který sám dozoroval, se z běžných továren staly high-tech výrobní centra.

Co to firmě přineslo? Neuvěřitelné výsledky. Roboti pracují non-stop, neudělají chybu z únavy a zvládnou víc práce než kdy dřív. Je to jako mít armádu neúnavných pracantů, kteří navíc dokážou komunikovat mezi sebou a řešit problémy dřív, než nastanou.

Když mluvíme o průmyslu 4.0, Gou byl jedním z prvních, kdo pochopil jeho význam. Jeho továrny jsou jako živé organismy - stroje si povídají mezi sebou, samy si hlídají, kdy potřebují údržbu, a všechno běží jako po másle.

Vznikly tak chytré továrny, kde lidé už nedělají monotónní práci, ale spíš dohlížejí na celý proces a řeší složitější úkoly. Jasně, ne všichni byli nadšení. Hodně lidí přišlo o práci a ozývaly se hlasy, že roboti berou lidem chleba. Ale Gou to viděl jinak - věděl, že bez automatizace by firma v globální konkurenci nepřežila.

A co je možná nejdůležitější? Gou investoval do budoucnosti. Postavil výzkumná centra, kde se rodí nové nápady a technologie. Díky tomu je dnes Foxconn vzorem pro ostatní a ukazuje, kam průmysl směřuje.

Osobní život a filantropické aktivity

Terry Gou žije život, který by málokdo od miliardáře čekal. Navzdory svému ohromnému jmění si zachovává skromnost a pokoru - raději si dá oběd v závodní jídelně mezi běžnými zaměstnanci, než by vysedával v luxusních restauracích.

Jeho příběh není jen o úspěchu, ale i o hluboké osobní ztrátě. Když v roce 2005 přišel o svou první manželku Serenu Lin, která podlehla rakovině prsu, zanechalo to v něm nesmazatelnou stopu. Možná právě proto se tak intenzivně věnuje podpoře zdravotnictví - založil specializované onkologické centrum nesoucí jméno své zesnulé ženy.

Jeho nadace Yonglin Foundation otevírá dveře nadaným studentům a posouvá hranice medicínského výzkumu. A nezůstává jen u toho - když v roce 2008 zasáhlo S'-čchuan ničivé zemětřesení, neváhal pomoct s obnovou škol a infrastruktury.

Gou je člověk neskutečné pracovní morálky a disciplíny. I jako miliardář tráví dlouhé hodiny v práci, ale nezapomíná na to nejdůležitější - rodinu. Se svou současnou manželkou Deliou vychovává dceru a udržuje blízké vztahy i s dětmi z prvního manželství.

V poslední době se stále více zajímá o ochranu životního prostředí. Jeho firma Foxconn zavádí zelené technologie a hledá cesty, jak snížit svou uhlíkovou stopu. Kromě toho podporuje umění, sbírá významná díla a pomáhá veteránům i seniorům najít nové pracovní příležitosti.

Svým příkladem ukazuje, že úspěch a bohatství nemusí znamenat ztrátu hodnot a pokory. Své děti učí stejným principům - pracovitosti, skromnosti a odpovědnosti vůči společnosti.

Expanze Foxconnu do dalších zemí světa

Pod taktovkou vizionáře Terry Goua se Foxconn v devadesátkách pustil do odvážného dobývání světa. Všechno to začalo v roce 1988 průlomovým krokem - výstavbou obřího závodu v čínském Šen-čenu. A právě tenhle tah se ukázal jako trefa do černého.

Pro nás Čechy je extra zajímavé, že si Foxconn vybral právě naši zemi jako svou evropskou základnu. Pardubice a Kutná Hora se staly místy, kde tahle tchajwanská firma zapustila kořeny a vytvořila tisíce pracovních míst. Kdo by to byl tehdy řekl, že se z východočeských měst stanou centra špičkové elektroniky?

Ale Gou se nezastavil jen u Evropy. S typickou asijskou důsledností začal budovat impérium i v dalších koutech světa. V Indii rozjel v roce 2015 masivní projekt - továrny rostly jako houby po dešti a dnes tam vyrábí především chytré telefony. Však taky kdo dneska nemá v kapse smartphone?

Když přišlo na Jižní Ameriku, Brazílie byla jasná volba. Foxconn tam vybudoval moderní závody, které zásobují celý kontinent. To samé platí pro Vietnam, kam firma přesunula část výroby kvůli napětí mezi USA a Čínou. Vietnamské továrny se staly takovým mladším, ale stejně šikovným bráchou čínských závodů.

V Mexiku to Foxconn rozjel ve velkém stylu - blízkost USA je prostě neodolatelná výhoda. Vyrábí se tam hlavně televize a počítačové součástky, které pak putují rovnou na sever do Států.

Gou byl vždycky posedlý nejnovějšími technologiemi. Díky jeho vizi se z Foxconnu stal největší výrobce elektroniky na zakázku na světě. Když si vezmete, že firma ročně vydělá přes 170 miliard dolarů, to už je pořádný balík, co říkáte?